Aktuality

[všechny aktuality]
Mladší žáci se Střešovicemi vítězně

Mladší žáci se Střešovicemi vítězně

U13 zvládla utkání s čistým kontem v poměru 9:0, U12 zvítězila 8:3.
U17 doma prohrála s Mostem

U17 doma prohrála s Mostem

S absencí tří hráčů a zraněním čtvrtého si nedokázali hráči U17 poradit, a doma prohráli s Mostem.
U16 prohrála vysoko na Tempu

U16 prohrála vysoko na Tempu

Osm gólů dostala naše U16 na Tempu.

Počasí v Benešově

DnesZítraPozítří
16°/8°18°/9°21°/9°

Partneři

Sládek group Město Benešov ČPP Vienna Insurance Group pivovar Ferdinand Umbro FAČR

Ondrej Jusko - trenér U12



Rozhovor s Ondrejem Juskem, trenérem U12 sezóny 2016/2017

 

Ahoj Ondro, přijal jsi v SK Benešov angažmá v pozici hlavního trenéra týmu nové U12 v České lize ve středisku SpSM. Jelikož jsi pro většinu kolegů, fotbalové veřejnosti a rodičů hráčů v benešovském fotbale zcela nová tvář, mohl bys říci něco o své fotbalové a trenérské minulosti?

S fotbalem jsem začínal v klubu, kde jsem vyrůstal, v1.FC Tatran Prešov. Klub měl sportovní třídy na ZŠ, na kterou navazovali dvě SŠ také se sportovním zázemím. V patnácti jsem byl na operaci kolena a cca 13 měsíců jsem nehrál fotbal. Po rekonvalescenci jsem se vrátil do ligového dorostu. V 17ti letech jsem přestoupil do vedlejšího města, odkud pochází moji rodiče, kde jsem jako dorostenec debutoval v seniorské kategorii (3. liga). Zhruba ve 21ti letech jsem cítil, že už se ve fotbale asi dále neposunu, a tak jsem veškerou energii věnoval studiu na vysoké škole a fotbal hrál jen okrajově.

K trénování jsem se dostal až tady v Praze. Začínal jsem na Julisce (FK Dukla Praha), což mohu pokládat za svoji alma mater v oblasti práce s mládeží ve fotbale. Když jsem se přestěhoval za Prahu a dojíždění na Julisku začalo byt časově náročné, oslovil mě bývalý trenér Dukly, který momentálně trénoval v Tempu Praha.

 

S jakými cíli jsi přijal místo u budoucích mladších žáků ročníku 2005?

Práce s mládeží je hodně specifická. I když se pořád bavíme o fotbalu, trenér by měl působit i jako pedagog. Tzn. trenér mládeže by měl ovlivňovat nejen herný výkon jednotlivců/skupiny/týmu prostřednictvím rozvoje jejich pohybových schopností a dovedností s ohledem na senzitivní období věku hráčů, ale také postupně formovat osobnost svých svěřenců. Mým cílem je samozřejmě pomoci každému hráči splnit si svůj sen – být nejlepším fotbalistou. Zároveň si uvědomuji, že ve výkonnostním profesionálním fotbale působí jen hrstka z těch, kteří s fotbalem začínali v tom nejmladším věku. Proto se snažím vychovávat a působit na hráče tak, aby se neztratili a dokázali se prosadit i v ostatních oblastech života. Abychom se mohli posouvat vždy vpřed, je nutné si stanovit i krátkodobé cíle. Nejdříve se chci však obeznámit se zázemím dané kategorie a poznat jednotlivce – hráče, rodiče, trenéry.

 

Již nyní jsi se elementárně zapojil do tréninkového procesu týmu U11 r. 2005. Jaké máš pocity a jak tě přijal současný trenérský tým?

Mé oficiální působení u ročníku 2005 by mělo začít až od kategorie U12, avšak již teď se jednou týdne zapojuji do tréninkového procesu. Myslím, že takové postupné začlenění pomůže ke vzájemnému poznávání se. Já si mohu udělat představu, co kluci mají již zažité a co třeba ještě ne. Na druhé straně mají i hráči možnost postupně navnímat moje představy a podněty, které se u jednotlivých cvičení objevují. Dalo by se říct, že vzájemné seznamování je i v rámci realizačního týmu, a těší mě, že mě trenéři přijali vstřícně a moji dřívější participaci v tréninku uvítali.

 

Zřejmě si již nyní dáváš dohromady trenérský tým pro budoucí sezónu, mohl bys něco prozradit, pokud to ovšem ještě nechceš držet pod pokličkou?

Byl bych rád, kdyby realizační tým pro příští sezonu tvořili minimálně tři trenéři včetně mně. Čím více trenérů, tím větší zaměření na detail, co by mělo být především ve prospěch samotných hráčů. Není tajemstvím, že o možné spolupráci komunikuji se stávajícím realizačním týmem.  

 

Jaké máš první dojmy z klubu SK Benešov a s kým jsi již stačil navázat pracovní komunikaci?

Areál a zázemí klubu jsem znal již dříve, jelikož jsem tady s předchozími týmy jezdil hrát mistráky nebo přáteláky. Avšak koncepci práce s mládeží a její návaznost na seniorskou kategorii jsem neměl možnost poznat a taky jsem neměl přehled o personálním obsazení trenérů a lidí ve vedení klubu. Konkrétní představu o fungování klubu jsem si udělal po schůzkách s panem Zákostelským, který mě oficiálně oslovil za klub, a po schůzce s panem Sládkem, který mi sdělil vizi a plány klubu.

Líbí se mi tady snaha nastavit jednotnou filozofii a koncepci napříč všemi kategoriemi v klubu. I když v podstatě jde o sjednocení práce všech trenérů v klubu, určitě to není snadný úkol. Z vlastních zkušeností vím, že výsledky systematické práce s mládeží se mnohokrát promítají až v pozdějším časovém horizontu a ne každý má dostatek trpělivosti nebo vůli být součásti něčeho většího než je jen jeden ročník/tým, který jako trenér vede (pak vznikají kluby v klubu). Pro mě je důležité vědět, že vedení má o to zájem, a že jsou tady trenéři, kteří by měli být nositeli těchto základních principů v práci s mládeží tak, aby se vlastní odchovanci postupně začleňovali do seniorské kategorie v Benešově, a v případě odchodu do jiného klubu vhodně reprezentovali a dělali dobré jméno benešovskému fotbalu. Nejen o těchto věcech se hodně bavím s Kamilem Kulhavým, kterého jsem poznal na trenérské licenci. Některé informace jsem měl možnost získat také prostřednictvím Radka Hrušky, se kterým se známe ještě z Dukly. Sekretář mládeže pan Řejha mi připravil a předal veškeré informace tykající se ročníku 2005.

 

Jaký vztah máš k mimo fotbalovým aktivitám organizovaným spolu s tréninkovým procesem, jaký význam v tomto vidíš?

Když se obecně bavíme o kompenzačních cvičeních, spousta trenérů v tom vidí pouze regenerační složku. U jednostranně zatěžujícího sportu je nutné také vhodným způsobem zatěžovat i méně zapojené svalové skupiny. U mládeže to platí obzvláště, a to z jednoduchého důvodu – tělo se neustále vyvíjí a zároveň i tímhle způsobem je možné předcházet zraněním. Proto se do fotbalového tréninkového mikrocyklu začleňují různé aktivity zatěžující horní část těla jako např. bojové sporty – judo. Mně osobně se libí workout. Jde vlastně o kalisteniku, kde je v převážné míře zapojena horní část těla. Začlenění do klasické TJ jde formou skupinového tréninku, kde jedna skupina hraje např. malé poziční hry, druhá rozvíjí střelbu a třetí posiluje vlastní vahou těla. Kluci se u toho vyblbnou a zabere to jedné skupině 10-15 minut z TJ.

 

V jaké kategorii se jako trenér cítíš nejlépe?

Jako trenér jsem působil téměř ve všech mládežnických kategoriích a dalo by se říct, že mě to bavilo všude. Nejlépe se však cítím asi u žáků. Je to období mezi přípravkami, kde je nutné se zabývat obecně pohybovým rozvojem s důrazem na fotbalovou specializaci, a dorostem, kde již začínáte rozvíjet fyzický fond hráčů a týmovou taktiku tak, abyste hráče připravili co nejlépe na přechod do výkonnostního seniorského fotbalu. Každé období „mládežnického“ fotbalu má však svoje kouzlo a zároveň daná specifika. Proto je nutné si uvědomit, kterou složku herního výkonu hráče můžeme „efektivně“ rozvíjet v daném věku abychom dostatečně využili potenciál hráče a přitom nepoškodit zdravý vývoj jedince. A proto nevím, zda bych byl dostatečně trpělivým trenérem v předpřípravce nebo v kategorii ml. přípravky a zároveň, zda by mě bavilo hrát o umístnění v tabulce v kategorii dospělých.

 

Prosím prozraď pro naše čtenáře něco málo ze svého soukromého života, myslím rodina, děti, koníčky, apod. ? 

S manželkou pocházíme ze Slovenska, ale poznali jsme se v Praze, kde jsme oba studovali. Kdo mě již viděl v tréninkovém procesu u ročníku 2005, tak si určitě všiml, že mě manželka téměř vždy doprovází spolu s naším synem a dcerou. Mezi moje záliby patří sport, knihy, filmy. Letos bychom chtěli začít stavět rodinný dům, dcera začíná chodit, kluk si vyžaduje neustálou pozornost, a tedy na koníčky mimo fotbalu moc času nezbývá. 

 

V současné době již také aktivně spolupracuješ na skautingu pro tvůj budoucí tým. Jak jsi s probíhajícím skautingem spokojen a co bys chtěl vzkázat všem talentovaným hráčům, kteří byli anebo budou osloveni a třeba ještě nejsou rozhodnuti?

Jelikož ročník 2005 bude hrát příští sezonu nejvyšší žákovskou ligu, je nutné rozšířit a doplnit hráčský kádr. Obrovský benefit benešovského fotbalu vidím také v tom, že je to „spádová“ oblast v dané lokalitě a svým hráčům nabízí možnost nejlepší konfrontace ve svých kategoriích, a to díky SpSM a SCM soutěžím organizovaných FAČRem. Klub postupně zlepšuje podmínky pro prací s mládeží, angažuje kvalifikované trenéry, a proto věřím, že jsme na Benešovsku schopni nabídnout hráčům maximální podmínky pro jejich rozvoj. Nechci, aby to vyznělo jako dogma, ale pokud se chceme neustále zlepšovat, musíme se pravidelně konfrontovat s těmi nejlepšími, abychom mohli relevantně posoudit na čem je nutné pracovat/zlepšovat se, a v čem třeba převyšujeme ostatní (a to jak na úrovni individuálního tak i týmového herního výkonu). Pokud budete každý víkend hrát a vyhrávat s vesnickými týmy v okolí, určitě vám to zvedne sebevědomí, což je důležité. Ale takové zápasy vás nebudou nutit hrát ve vysoké intenzitě/dynamice a pod maximálním časoprostorovým tlakem. To znamená, že i když se trenér víceméně bude snažit apelovat na hráče, aby lidově řečeno „jezdili“, situační faktory vás nebudou nutit pracovat s maximálním úsilím jednotlivců = nerozvíjíte maximální kapacitu hráčů, což se v pozdějším věku tak či tak projeví, a jen stěží pak doženete své vrstevníky.

Život sám o sobě je neustálá změna. Kluci časem půjdou na střední školy, na vysoké školy, do zaměstnání. Vždy se budou potkávat se změnou kolektivu a budou se muset začlenit do nového kolektivu. I tohle může být forma, jak je připravovat na změny týkající se sociální a interpersonální percepce.

M.Ř. 24.5.2016

Zpět


SK BENEŠOV
SK Benešov - Facebook        English Deutsch Espanol
Všechna práva vyhrazena © SK Benešov 2012 / Powered by CRS NETCOM
close